Zobrazit navigaci

Krkonoše

Krkonoše

Krkonoše tvořily dlouho oblast, která byla stranou zájmu kolonizačního úsilí. Pro pravěk jsou nejen ony, ale i oblast jejich bezprostředního podhůří, krajinou téměř archeologicky sterilní. Tato situace trvala dosti dlouho až do období středověku, kdy hluboký hvozd na pomezí pokrýval pohoří, ale i celou rozlehlou oblast až po hřeben Zvičiny, Kumburku, Tábora a Kozákova.

První lidská sídla pronikala do pohraničního hvozdu prostoupeného místy údolními nivami kolem toků řek podle zemských stezek. Ty jsou předpokládány v naší oblasti dvě a to jako méně významné větve cesty přes Náchod do Kladska a Slezska. Jedna z nich vedla přes Mostek údolím Labe na Chotěvice, Pilníkov, Vlčice, Horní Staré Město a Žacléřským výběžkem přes Libavské sedlo do Slezska. Druhá přímo přes hřeben z dnešního Vrchlabí po "kamenné cestě" na Strážné (Strážná hůra - Wachur) přes Výrovku. Modrým sedlem mezi Luční a Studniční horou a v prostoru dnešní Luční boudy přes Bílou louku do Jeleniohorské kotliny. Po některé z nich patrně šel polský vpád Boleslava Křivoústého do Čech v roce 1110, popisovaný kronikářem Kosmou i polským Gallem Anonymem. Je tedy třeba počítat s první silnější kolonizační vinou do podhůří, která byla nepochybně slovanská před polovinou 13. století.  Hřebeny pohoří však byly asi pusté.

Původní buko-smrko-jedlový prales a rozsáhlé porosty kleče zabraňovaly dlouho přístupu do hor. Šlo-li vojsko B.Křivoústého roku 1110 přímou cestou přes hřeben, čemuž popis tažení nasvědčuje, nebo jinudy, stejné si panovník plným právem zaslouží název polský Hannibal. Prvními lidmi, vedle osamělých lovců, kteří pronikali do krkonošské přírody, byli hledači zlata, stříbra, drahých kamenů a rudného bohatství. Horníci z Krkonoš jsou připomínáni na straně slezských knížat v neúspěšném boji proti Tatarům na Lehnickém poli roku 1241. Ve 14. a 15. stol. přicházejí do Krkonoš cizinci lišíce se od domácího obyvatelstva podhůří jazykem a prováděli tu prospektorskou činnost. Jsou nazýváni Wallen - Vlaši. Po nich se zachovaly fantastické písemné záznamy cest k ložiskům "pokladů", zvané Wallenbúcher a na některých místech v terénu do skal vytesané záhadné orientační znaky, zejména na severní straně Krkonoš. Počátkem 16. století (1511) přicházejí do Trutnova míšeňští horníci a po neúspěchu v těžbě v okolí města se přesunuji do Obřího dolu pod Sněžkou. V této době se těží v horním povodí Labe, kde v Dlouhém dole mezi Kozími hřbety a pod úbočími Stohu existuje hornická osada Svatý Petr a na Rýchorách.

Zdroj: harrachov.cz

 

Další zajímavé odkazy:

http://harrachov.cz/historie.asp

 

 

 

Tvorba webových stránek